Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Změny posturality po operaci dle Nusse
Počtová, Barbora ; Bitnar, Petr (vedoucí práce) ; Čech, Zdeněk (oponent)
Úvod: Pectus excavatum je jednou z nejčastějších deformit hrudníku, postihující především chlapce. Etiologie vzniku je nejasná. Cíle: Cílem této studie je charakteristika pacienta s pectus excavatum a objasnění změn posturality po chirurgické korekci dle Nusse. Metody: 19 pacientů (17,3 ± 1,9 let) s deformitou hrudníku pectus excavatum bylo testováno den před a 6 měsíců po chirurgické korekci hrudníku podle Nusse. Testování zahrnovalo: klinické vyšetření rozsahů hybnosti v ramenním a kyčelním kloubu, rozsah hybnosti páteře Thomayerovou zkouškou, Stiborovou a Shoberovou distancí, dále paraklinický test mCTSIB na Balance Master® Systému a dotazníkovou metodu prostřednictvím Pectus Excavatum Evaluation Questionnaire. Statistická významnost byla stanovena na 0, 05. Výsledky a diskuse: Z výsledků vyplývá, že korekce hrudníku má signifikantní vliv na hodnocení a spokojenost se vzhledem, zvyšuje se rozsah hybnosti ramenních kloubů i páteře a pozitivně ovlivňuje posturální stabilitu a balanci. Závěr: Jednoduché a neinvazivní testy prokázaly, že vliv korekce hrudníku není jen kosmetického charakteru a mohou být podnětem k pokračování ve studiu této problematiky.
Komparace rehabilitačních postupů u operačního a konzervativního přístupu řešení deformity hrudníku v dětském věku
Vyhnánek, Štěpán ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Maršáková, Kateřina (oponent)
Název: Komparace rehabilitačních postupů u operačního a konzervativního přístupu řešení deformity hrudníku v dětském věku Cíl: Cílem diplomové práce je zjištění účinnosti konzervativního přístupu při léčbě vpáčeného hrudníku a porovnání efektu terapie s operačním přístupem. Metodika práce: Na začátku tohoto projektu se zúčastnilo celkem 9 dětí a dospívajících (n = 9) od 10 let do 21 let věku (průměr 15 let), jak mužského, tak ženského pohlaví (8:1). U všech zúčastněných byla lékařem diagnostikována hrudní deformita pectus excavatum, který nebyl indikován k operačnímu řešení. Všichni probandi na počátku projektu podstoupili vstupní vyšetření, jehož součástí bylo odebrání antropometrických hodnot pomocí pelvimetru a krejčovského metru. Zjišťován byl antropometrický indexu a obvody hrudníku při dechových pohybech. Následně byla u všech zúčastněních provedena instrukce k rehabilitačnímu cvičení a předána brožura s tištěnou verzí těchto cviků. Výsledek: Ze sledování vyplývá, že dlouhodobé a pravidelné rehabilitační cvičení vede u pacientů s diagnózou vpáčeného hrudníku k pozitivním výsledkům, a to zejména v oblasti subjektivních obtíží, flexibility hrudníku či zlepšení posturálního držení. Efekt v rámci změny hrudní deformity po uplynutí 3 měsíců prozatím není patrný. Klíčová slova: hrudní deformita,...
Efektivita edukace dětských pacientů s vrozenou deformitou hrudní stěny ve FN Motol
Popková, Zuzana ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Eckelová, Ivana (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo posoudit efektivitu edukace dětských pacientů s vrozenou deformitou hrudní stěny ve FN Motol pro výkon MIRPE (Minimally invasive Pectus Excavatum), korigující vrozenou deformitu hrudní stěny pomocí kovové dlahy a pro výkon její extrakce za tři roky. Dále zmapovat efektivitu edukace dětských pacientů prováděnou zdravotnickými pracovníky v průběhu hospitalizace ve FN Motol. Práce též předkládá vlastní názory obou skupin respondentů na současný systém edukace prováděný v klinické praxi. Dle dostupných rešerší nebyla dosud v České republice žádná obdobná studie, týkající se této problematiky realizována. Ve výzkumném šetření bylo osloveno 116 respondentů, kteří podstoupili operační výkon MIRPE a extrakci dlahy ve FN Motol. Data získaná technikou vlastního konstruktivního dotazníku byla dále statisticky zpracována. Z analýzy výsledků vyplynula potřeba zkvalitnit edukaci v předoperačním období a lépe propracovat systém edukace v průběhu hospitalizace dětských pacientů. Potvrzen byl zájem dotazovaných respondentů o tištěné informační materiály, ačkoliv preference dětských pacientů více směřují především k zapojení kontaktní sestry jako odborného poradce do edukačního procesu v nemocničním prostředí. KLÍČOVÁ SLOVA Edukace, dětský pacient, vrozené deformity hrudní stěny, pectus...
Sledování respiračních funkcí u pacientů po operaci hrudního koše dle Nusse
Svobodová, Jana ; Bitnar, Petr (vedoucí práce) ; Smolíková, Libuše (oponent)
Cíl: Cílem diplomové práce "Sledování respiračních funkcí u pacientů po operaci hrudního koše dle Nusse" bylo konfrontovat dosavadní poznatky o respiračních funkcích a síle respiračních svalů u pacientů s vrozenou deformitou hrudníku pectus excavatum, srovnat je s vlastními měřeními a zjistit jejich vývoj po operační korekci dle Nusse. Metodika: Do sledování byl zařazeno 15 pacientů (13 mužů, 3 ženy), u kterých bylo předoperačně provedeno spirometrické a bodypletysmografické vyšetření a stanovení okluzních ústních tlaků. Stejné vyšetření plicních funkcí bylo provedeno s odstupem 4-10 měsíců (průměr 7,1 měsíce) u všech pacientů, kontrolní stanovení okluzních tlaků je k dispozici u 13 z nich. Výsledky: Vstupně u pacientů v tomto souboru byly ve srovnání s náležitými hodnotami zvýšené reziduální plicní objemy (RV 142%, p=0,001; ITGV 116,2%, p=0,004; RV%TLC 133,8%, p=0,002; ITGV% 116,1%, p=0,001) na úkor statisticky nižší vitální kapacity plic (VC 81,9%, p=0,0004) a inspiračního rezervního objemu (IC 84,2%, p=0,0003), při nezměněné celkové plicní kapacitě (TLC 99,7%, p=0,877). Obstrukční parametry u těchto pacientů nebyly signifikantně změněny (FEV1 95,7%, p=0,534; PEF 92,1, p=0,20). Výrazně byla redukována síla respiračních svalů jak inspiračních (PImax 72,8%, p=0,011), tak zejména exspiračních (PEmax 57,2%,...
Změny posturality po operaci dle Nusse
Počtová, Barbora ; Bitnar, Petr (vedoucí práce) ; Čech, Zdeněk (oponent)
Úvod: Pectus excavatum je jednou z nejčastějších deformit hrudníku, postihující především chlapce. Etiologie vzniku je nejasná. Cíle: Cílem této studie je charakteristika pacienta s pectus excavatum a objasnění změn posturality po chirurgické korekci dle Nusse. Metody: 19 pacientů (17,3 ± 1,9 let) s deformitou hrudníku pectus excavatum bylo testováno den před a 6 měsíců po chirurgické korekci hrudníku podle Nusse. Testování zahrnovalo: klinické vyšetření rozsahů hybnosti v ramenním a kyčelním kloubu, rozsah hybnosti páteře Thomayerovou zkouškou, Stiborovou a Shoberovou distancí, dále paraklinický test mCTSIB na Balance Master® Systému a dotazníkovou metodu prostřednictvím Pectus Excavatum Evaluation Questionnaire. Statistická významnost byla stanovena na 0, 05. Výsledky a diskuse: Z výsledků vyplývá, že korekce hrudníku má signifikantní vliv na hodnocení a spokojenost se vzhledem, zvyšuje se rozsah hybnosti ramenních kloubů i páteře a pozitivně ovlivňuje posturální stabilitu a balanci. Závěr: Jednoduché a neinvazivní testy prokázaly, že vliv korekce hrudníku není jen kosmetického charakteru a mohou být podnětem k pokračování ve studiu této problematiky.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.